Po dnešním tréninku jsme domů přišly opět unavení, ale spokojení. Stále více lidiček přichází za námi na Orla a ať už ze zvědavosti, nebo proto, že chtějí ze svým pejskem něco dělat. Někteří jsou už s námi od začátku a jiní se postupně přidávají, ale na všech jde vidět pokrok a proto únava, která je spíše psychická, než fyzická, je únava spokojenosti. Někteří pejskové stále stávkují a spolupráci se brání, ale snažíme se nedat jim jinou možnost než tu, aby povel a překážku splnily. U některých už nese vycvik své klady a myslím, že to pozorují i ti, kteří s pejskama cvičí a nejen my.
Dnes mě například moc potěšil Tobík..dnes si konečně zaběhala Anička s ním a ne obráceně, kdy Anička musela Tobíka nahánět, také přivolání je o mnoho lepší než na začátku.
Další pokrok jde vidět i u Danky a Felinky. Felinka na prvních trénincích lehala na záda při přiblížení jak paničky, tak nás ostatních,… proč by měla jít do tunelu jí nedávalo stále smysl a pak ještě přelézat nějakou tyčku to už bylo fakt nad její síly. Dnes daly svůj první menší parkur.
Potlesk si zaslouží Evička, která musela mít obrovskou trpělivost ze Sindynkou, která jako správně vedený gaučák odmítala jakýkoliv pohyb. Evička nepolevila a Synduška poslušně ťapká za paničkou.
Náš zatím nejmladší tým Adélka a Tedýsek se zlepšují trénink od tréninku. Dnes Tedík rovinku zaběhl bez pomoci, volání a lákání a zbytek parkuru zvládli oba taky moc hezky.
Zatím ale nejvíce bojující je Nikolka a Majla..jorkšír, který má temperamentu na rozdávání, ale bohužel ho vybíjí pořád někde jinde..tvrdohlavě odmítala pochopit tunel a dostat ji na skočku a tunel byl nadlidský výkon..jakmile jsme ji pustily z vodítka, okamžitě nabrala rychlost a co nejrychlejí se vzdalovala od místa cvičení, oběhla několikrát kolečko kolem cvičáku, než se ji povelem lehni podařilo přišpendlit k zemi a Nikolka si pro ni mohla přijít. Dnes spolu udělaly dvě skočky a tunel. Věřím, že Majla pochopí, kde je lepší vydávat energii a dopřeje Nikolce to, po čem její srdíčko touží.
Mimo výše uvedených se dnes na tréninku sešlo ještě několik pejsků, kteří opravdu začínají a také pro ně je agi něčím novým. Mezi nimi je i paní v důchodovém věku s kavalírkem Laudonkem a vypadá to, že po dvou trénincích to nevzdají a chtějí pokračovat…bylo by to opravdu moc super..protože tohle je důkaz, že agility může dělat třeba právě jen pro radost každý.
